Za normálních okolností trvá tahle cesta tak půl hoďky, s dětma jí jdeme hodiny 3! Pravidelně se střídají ve vztekání a stávkují. Většinou teda vede Eriček, protože na motorce nepojede, po 2 nepůjde a za ruku taky ne. No tak to většinou skončí tak, že je za jednu ruku tažen..... Na pomoc mám s sebou sousedku a její 2 holčičky, jak to budu dělat až půjde do práce netušim :o) To už se z té zahrady asi nehneme.... Jednou je to přejde já vím, už se těším až jim tohle budeme vyprávět a oni na nás budou házet ty svoje kxichtíky nebo se usmívat. On je ten smích přejde až si pořídí děti vlastní, to se pak budu smát já :o)
Žádné komentáře:
Okomentovat